Název: Bůh Otec
Autor: Neznámý/anonym
Datace: Přibližně 1. polovina 18. století
Provenience: Pravděpodobně Čechy
Výtvarná technika: Polychromovaná dřevěná skulptura
Rozměry: Výška: 82 cm; šířka: 62 cm; hloubka: 25 cm
Majitel: Národní Muzeum v Praze (dále NM)
Inventární označení: H2-104932
Současné umístění: Depozitář NM, Vrchotovy Janovice Bližší určení místa: V budově zámku (v depozitáři)
Restaurátor: Miroslav Žán
Odborné vedení a průzkumy: Petr Siegl, Michal Polák, Jiřina Přikrylová

Galerie

Dřevěná polychromovaná barokní socha Boha Otce je součástí výjevu Nejsvětější trojice s Pannou Marií. Datace, provenience ani autor nejsou známy. Dnes je soubor součástí uměleckých sbírek Národního muzea. Po převezení sochy do atelieru byla provedena fotografická dokumentace díla a restaurátorský průzkum. Na základě jeho zjištění byla stanovena koncepce restaurování, která zohledňuje fakt, že jde o dílo prezentované jako galerijní exponát. Nebyla tedy provedena rekonstrukce všech defektů, ale rozsah rekonstrukcí a retuší se týkal pouze nejvíce rušivých poškození.

Dřevěná socha byla silně znečištěna prachovými částicemi a ptačím trusem. Po jejich odstranění se potvrdilo podezření na silné poškození polychromních vrstev. Na velké části povrchu sochy, především v její levé polovině, byla rozsáhlá absence polychromních vrstev, popřípadě byly polychromní vrstvy poškozeny. Kupodivu stav dřeva sochy, s přihlédnutí ke stavu polychromií, byl poměrně dobrý a nevykazoval známky přítomnosti dřevokazných škůdců ani důsledků jejich činnosti. Přesto bylo provedeno preventivní ošetření dřeva fungicidním a insekticidním prostředkem. Socha byla opatřena dvěma nevhodnými druhotnými doplňky nesourodé stylizace s originálem a v několika místech fragmenty sochy zcela chyběly.

Provedený restaurátorský průzkum potvrdil přítomnost druhotných přemaleb. Na vzorcích odebraných ze sochy Boha Otce se nacházelo minimálně pět souvrství barevné povrchové úpravy a všechny byly tvořeny olejovými barvami. Nicméně dochování starších polychromií je značně fragmentární a nachází se především v hloubkách tvarů modelace sochy. Proto bylo rozhodnuto o sejmutí nejmladší monochromní přemalby, která vytvářela místy vrstvu až 2 mm silnou, místy ještě podloženou vrstvou nečistot v síle až 3 mm. Tím tato vrstva způsobovala významné deformace tvaru původního povrchu sochy a zaslepovala jeho jemné detaily. Snímání této vrstvy bylo prováděno kombinací chemického narušení vrstvy a mechanického odstraňování. Bylo prováděno uchycení uvolněných fragmentů polychromie adhezivem. Poté bylo přistoupeno k rekonstrukci chybějících částí sochy a nahrazení druhotných nevyhovujících doplňků. Rekonstrukce se týkala obou rukou Boha Otce, křídla postavy putto a části její levé nohy. Rekonstrukce byly provedeny nejprve v plastické hmotě a následně byly kopírovány řezbou z lipového dřeva. Dřevěné doplňky byly barevně přičleněny k originálu akvarelovými barvami. Podobně byla prováděna retuš vybraných partií polychromní úpravy. Místa s plošně menšími defekty, v jinak poměrně dobře dochovaných částech polychromie, byla opatřena kliho-křídovou vrstvou a následně barevně začleněna akvarelovými barvami k originálu. Tímto došlo ke zklidnění silně narušené barevné povrchové úpravy. Celý povrch sochy s polychromními úpravami byl na závěr konzervován závěrovým vosko-damarovým lakem.