Název: Alegorie Náboženství
Autor: Matyáš Bernard Braun
Datace: Začátek druhé poloviny 20. století
Materiál: Sádra Výtvarná technika: Sádrový odlitek Rozměry: výška – 205 cm, šířka – 110 cm, hloubka – 58 cm
Umístění: Akademie výtvarných umění v Praze (AVU)
Současné umístění: Aula AVU v budově Moderní galerie
Restaurátor: Miroslav Žán
Spolupráce – kovové prvky: Ondřej Šimek
Odborné vedení a průzkumy: Petr Siegl, Michal Polák, Lenka Zamrazilová

Galerie

Jde o sádrový odlitek barokní sochy, která je součástí souboru Cností a neřestí umístěných na terase před špitálem v Kuksu. Tento odlitek je v majetku Akademie výtvarných umění v Praze a je umístěn v aule Moderní galerie. Jeho zásadními problémy před restaurováním byly jednak trhliny prostupující celým obvodem napojení křídel, jednak silná vrstva druhotných povrchových úprav a jednak drobnější četné defekty. Poničený byl také podstavec sochy i jeho vnitřní dřevěná konstrukce.

Požadavkem majitele díla bylo upravit rozměrný sádrový odlitek tak, aby jej bylo možno snadněji stěhovat. To znamenalo uzpůsobit odlitek k tomu, aby bylo možné snadno odjímat a zpět navracet části odlitku křídel.

Nejprve bylo provedeno oddělení části křídel v místech zamýšleného budoucího rozebíratelného spoje. Poté byla konsolidována vnitřní dřevěná konstrukce, pomocí atypických kovových spojů, a následně všechny trhliny prostupující hmotu odlitku. Uchycení uvolněných a oddělených částí odlitku na původní místa, bylo prováděno sádrou v uzpůsobených spojích fragmentů. Sádrový odlitek byl dále znehodnocen absencí částí modelace povrchu. Byla proto provedena sochařská rekonstrukce chybějících partií odlitku měkčenou sádrovou směsí. Složitým úkolem bylo vytvoření pevných a přesných rozebíratelných spojů. K tomuto musela být uzpůsobena i vnitřní konstrukce odlitku. K původní dřevěné konstrukci, byla přichycena kovová konstrukce, zajišťující pevné a přesné spojení dílů. Spoje dále tvoří sádrová lůžka (sádrové manžety) opisující tvar vnitřního obvodu sádrového odlitku v místech kontaktu rozebíratelných dílů.

Jeden rozebíratelný spoj vznikl v místě, kde se nacházelo původní technologické dělení částí odlitku. Avšak z důvodu velké hmotnosti tohoto dílu, bylo rozhodnuto o druhém dělení odnímatelné části křídel, a to v místech za hlavou postavy.

Druhotné povrchové úpravy, snižující estetické kvality díla, byly postupně snímány. Očištěný povrch odlitku, se zachovanou ušlechtilou patinou, byl konservován vrstvou bílého šelaku.

Před

Průběh

Po